Stálá muzejní expozice Historický obraz Českokrumlovska od pravěku do konce 19. století návštěvníkům přibližuje bohatý dějinný vývoj regionu i města. Českokrumlovský region byl osidlován již pravěkým obyvatelstvem v době kamenné, o čemž svědčí i archeologické naleziště v Dobrkovicích u Českého Krumlova.

Nálezy bronzových nástrojů dokladují existenci rozsáhlého hradiště u Dívčího Kamene. V době železné do tohoto regionu pronikly kmeny Keltů, které zde založily mohutné oppidum nedaleko Třísova.

Se slovanským obyvatelstvem z kmene Boleticů se setkáváme na slovanském sídlišti v Boleticích. Středověké osidlování této oblasti jižních Čech je spjato především s českým šlechtickým rodem Vítkovců, zejména s pány z Krumlova a s pány z Rožmberka, kteří zde postupně vytvořili rozsáhlé panství. Kolem poloviny 13. století zde založili hrady Rožmberk a Krumlov, roce 1259 byli do kláštera ve Vyšším Brodě povoláni cisterciáčtí mniši.

Proti rozpínavosti Vítkovců zasáhl český král Přemysl Otakar II., který v centru jejich panství založil roku 1263 cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně a o něco později i nedaleké město České Budějovice. Během této éry vznikla celá řada měst, městeček, osad a vsí, hradů, tvrzí i střediska církevního života s hustou sítí kostelů, kostelíků a klášterů.

Rožmberkové spravovali toto území po tři století a jeho největší rozvoj a rozmach byl spjat právě s jejich vládou. Doba raného novověku byla na Českokrumlovsku ve znamení nebývalého rozvoje a pro celou oblast byla „zlatým věkem“. V roce 1622 získal od císaře Ferdinanda II. českokrumlovské panství rod Eggenberků a na počátku 18. století rozsáhlé panství připadlo Schwarzenberkům a hrad Rožmberk s panstvím získali v roce 1620 Buquoyové.

V 19. století nepatřilo Českokrumlovsko k oblastem se silným zastoupením průmyslu, bylo spíše chudším podhorským regionem s převažující zemědělskou produkcí a řemeslnickou malovýrobou. Výroba zde vycházela především z místní surovinové nabídky, a proto převládala výroba domáckého charakteru a vznikaly zde pouze drobnější průmyslové podniky s nenáročným výrobním programem – zpracování dřeva, těžba rašeliny a grafitu, výroba papíru, sklářství a textilní výroba. Přesto na Českokrumlovsku vznikly dvě pozoruhodné technické památky – Schwarzenberský plavební kanál z konce 18. století a koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince z 1. poloviny 19. století.

Až do poloviny 20. století patřila tato oblast tradičně k jazykově a národnostně smíšeným územím s obyvatelstvem české a německé národnosti.

 

Sdílet